Červen 2007

Historie hnutí skinheads - skin není nácek!

16. června 2007 v 21:29 | www.punk.cz |  pUnk.cz
Skinheads
Počátky hnutí skinheads bychom našli ve druhé polovině šedesátých let ve Velké Británii. V té době dochází k významným změnám na trhu práce. V důsledku modernizace narůstá nezaměstnanost a staré sociální struktury se rozpadají. V dělnických čtvrtích velkých měst (například v londýnském East-endu) vzniká nové hnutí dělnické mládeže. Jeho příslušníci kladli důraz především na svůj dělnický původ a ostře se vyhraňovali proti hnutí hippies, tvořenému hlavně mládeží ze středních vrstev.
Dělnický původ vyjadřovalo i typické oblečení těchto mladých lidí: vysoké těžké boty tzv. DocMartens (popř. pracovní boty s okovanou špičkou, jaké nosili dělníci v docích), vojenské bundy "bombery", džíny a kšandy nošené přes košili značky Ben Sherman nebo trička Fred Perry (aby byly dobře vidět). Nejnápadnější byly už tehdy nakrátko ostříhané vlasy, podle nichž se těmto lidem začalo říkat skinheads (holé hlavy).

Původně se jednalo o nepolitické hnutí, kterému šlo především o odlišení se od "lepší" společnosti. Aktivity prvních skinheadů se omezovaly na návštěvy hudebních představení a fotbalových zápasů. Objevovaly se i první rvačky a násilnosti, které však nebyly vedeny motivy politickými, ale sociálními. Jejich cílem se stávali především hippies a bezdomovci. Po večerech se chodilo tancovat. Skinheads se převlékali do těch nejlepších šatů, jaké si mohli dovolit, aby na tanečním parketu vynikli mezi ostatními. Do Británie se tehdy dostal nový hudební styl, známý pod jménem ska, který s sebou přinesli imigranti z Jamaiky. Postoj původních skinheads k cizincům a přistěhovalcům nebyl jednoznačný. Na tanečních zábavách se družili s Jamaičany, ale cílem jejich násilných útoků se nezřídka stávali Pákistánci, o nichž se říkalo, že se nechtějí integrovat do společnosti.

V letech 72-76 nebylo o skins přílis slyšet. Nová vlna skins přišla s čerstvě vzniklým, do té doby nevídaným hnutím, kterým byl PUNK. Vznikla nová hudba skinheads - OI!. To se stává novým hnutím ulice spojující jak skins tak punks. Toto první období v historii hnutí skinheads netrvalo dlouho. Na počátku sedmdesátých let došlo k určitému zklidnění. Část mládeže se z nejrůznějších důvodů s hnutím rozešla. Některé uchvátila zbrusu nová "disco-móda" sedmdesátých let, další skupina se sblížila s punkery a jiní se pokusili přiblížit životním stylem středním vrstvám, i když i nadále zůstávali dělníky.

K výraznému zvratu dochází koncem sedmdesátých let, kdy britská národně-socialistická strana Národní fronta (the National Front) zneužila hnutí skinheads ve svůj prospěch. Národní fronta (NF) rekrutovala mladíky z ulice a využívala je pro své pouliční bitky. Protože skinheads měli pověst ostrých hochů, někoho napadlo, že když mladí "bojovníci" z řad NF napodobí image skinheads, stanou se ještě obávanějšími. Tak vznikla nová odnož hnutí skinheads. Zatímco "tradiční skinheads" byli nepolitickým hnutím dělnické mládeže a našli bychom u nich určité styčné body s punkery (např. hudba), noví skinheads se hlásili k extrémní pravici. Napětí mezi oběma skupinami postupně narůstalo. Zároveň docházelo k další diferenciaci uvnitř hnutí. Část nepolitických skinheads se přiklonila k levici a začala nahlížet na třídní boj skrze politiku práce a zaměstnanosti.

Hnutí skinheads se záhy rozšířilo do mnoha dalších zemí (Irsko, Francie, Rakousko, Itálie, Spojené státy, Německo...). Přestože v každé zemi má svá specifika, základní rysy zůstávají shodné. Od konce osmdesátých let dochází k oživení původního "tradičního" hnutí a jeho hodnot. Zároveň přibývá konfliktů mezi zastánci různých směrů. V současnosti existuje hnutí skinheads v různých podobách téměř v celém světě.

Charakteristika současného hnutí skinheads


Jak vyplývá z předchozích řádků, hnutí skinheads je velmi rozrůzněné a vnitřně diferencované. Pojem skinhead popř. skin označuje mladého nebo dospělého člověka s vyholenou hlavou. Typické oblečení tvoří vojenská bunda "bomber", nejčastěji zelená, černá nebo tmavě modrá, úzké kalhoty ve zkrácené délce (se záložkou nebo ohrnuté), kšandy a vysoké boty (DocMartens nebo kanady). Častými doplňky jsou nejrůznější nášivky a placky. V poslední době však některé skupiny skinů tuto typickou výstroj opouštějí a z nejrůznějších důvodů dávají přednost sportovnímu oblečení, nejčastěji značky UMBRO

Skinheadi často nosívají různé odznáčky nebo nášivky čímž projevůjí své simpatie k určité skupině. Tak například vlastenci nosí prakticky vše s motivy národních znaků a různé vlaječky, čímž projevují hrdost na svůj národ. Na fašisticky orientovaných debilech často uvidíte svastiku (hákový kríž = před soudem odůvodňovaný jako symbol slunce) Nebo fotku Hitlera vloženou v peněžence čí přilepenou na prdeli nebo též na čele (podle toho jak to mají rádi,análně či orálně.Ale většinou si to dělají do prdýlky buzeranti !!!).

Skins mají své oblíbené kapely, které hrají ska (Busters, Skaferlatine, Skarface, Blechreiz,...), Oi! (Business, Lokalmatadore, Asoziale, Oxblood,...), HC (War Zone,...) a punk, Vydávají své časopisy (Skaktus, Skoink, Skintonik, OiReka,...) a snaží se obnovit obraz nepolitického skinheadského hnutí.

Alkohol

16. června 2007 v 21:27 | www.punk.cz |  pUnk.cz
Jméno alkohol pochází z arabského al-kahal, což znamená jemnou substanci. Alkohol vzniká při kvašení cukru působením kvasinek. Zkvašení může probíhat asi až do koncentrace 14% alkoholu. Při vyšší koncentraci jsou kvasinky zničeny vlastním produktem, dalším procesem vzniká užitečný ocet. Lidstvo poznalo nejdříve víno, potom pivo, destilace vešla v širší známost teprve v 11. století.
Pije se pro hledání euforie, uklidnění (odstranění úzkosti, frustrace) nebo mimořádných psychických stavů vůbec. Většinou jenom pro žízeň a pro chuť, jako společenská záležitost, někoho láká dobrodružství - kde se ráno probudí nebo prostě jen tak pro vyplnění času a legraci. Nejcennější je to časové období, kdy stoupá hladina alkoholu v krvi (tatáž hladina v období při odbourávání a vylučování alkoholu působí zcela jinak - "ráno musím pít, aby se mi přestaly klepat ruce"), kdy je postupně zaplavován nervový systém. London psal o "bílé logice", Hrubín mluvil o "magickém moři nejvyššího uspokojení", Rotter o "magické fascinaci". Toto období zpočátku trvá poměrně dlouho, u pijáků se však zkracuje na několik minut. Účinkem alkoholu trpí pozornost, pracovní tempo se nehospodárně zrychluje, přibývá chyb, prodlužuje se reakční doba, porušuje se koordinace pohybů. Stoupá odvaha, mizí opatrnost, strach i tréma. Říká se, že alkohol je startovací drogou, která umožní poznat uměle vyvolané psychické změny.
Prostě a jednoduše, nechlastejte jako duhy každej den, pěkně na to dojedete!
Alkohol , obdobně jako ostatní drogy, je pro děti a mladistvé nebezpečnější než pro dospělé. I při občasném požití se zvyšuje nebezpečí onemocnění jater (játra nejsou schopna odbourávat alkohol v takové míře jako u dospělých) a nervového systému. Čím mladší jedinci pijí alkohol, tím větší je riziko pozdějšího přechodu na jiné tvrdé drogy. Riziko ohrožení se zvyšuje u těch mladých mužů, jejichž otec je závislý na alkoholu. Společnost děti a mladistvé před alkoholem chrání zákonem. Věková hranice pro podávání alkoholických nápojů je v Čechách 18 let, ale např. v USA a Japonsku 21 let. Bezpečná denní dávka pro zdravého dospělého člověka na den je 1/2 l piva nebo 2 dl vína nebo 1/2 dl destilátu.

Rizikové faktory při nadměrném chlastání ve společnosti

  • rozbité nebo problémové rodiny s negativním dopadem na děti
  • dopravní nehody
  • snížená pracovní výkonnost
  • zvýšená kriminalita
  • vysoké náklady na léčení při častějších úrazech, jaterních, ledvinových a jiných onemocněních
  • předčasná invalidita popř. smrt

Stupně poruchy motorického (pohybového) aparátu

  • podnapilost - nejmírnější stupeň postižení uvedených funkcí. Tento stupeň nemusí být okolí patrný, mohou ho rozeznat osoby, které dotyčného dobře znají. Je již zhoršena koordinace jemnějších pohybů, dochází k prodloužení reakční doby, což může zvýšit možnost nehody u řidičů i jiných zaměstnání.
  • lehký stupeň opilosti - okolí je již nápadná změna chování, dochází ke mnohomluvnosti, chvástavosti, snížení morálních zábran, zvýšení agresivity, uvolnění i ve sféře sexuální. Pro tyto projevy a účinky dochází v tomto stupni alkoholové intoxikace nejčastěji k poruchám chování. Je přítomno narušení motorických funkcí, postižení jsou pohybově - nejistí, rozlijí, porazí předměty, vrávorají. Jsou porušeny senzorické funkce, nejvíce zrak, později sluch.
  • střední stupeň opilosti - výrazný útlum, zpomalení psychomotoriky, málo srozumitelná a blábolivá řeč, snížení pozornosti, vrávorání, pády.
  • těžký stupeň opilosti - tupost, ztráta orientace, zpomalená výbavnost představ, nesrozumitelná řeč, neschopnost chůze.

Stupně návyku na alkoholu

  • I. stadium
    vyznačuje se těmito hlavními znaky: alkohol je vyhledáván především pro svůj psychoaktivní účinek, stává se drogou. Frekvence pití a množství požívaného alkoholu postupně stoupá při stále se zvyšující toleranci. k intoxikacím nedochází.
  • II. stadium
    dochází k intoxikacím, jejichž frekvence se postupně zvyšuje. Osoba v tomto "varovném" stadiu pije ve společnosti rychleji než ostatní, přechází od nápojů méně koncentrovaných k silnějším. Výjimečně mívá ztrátu vzpomínky na - v tomto období je ještě výjimečnou - intoxikaci. Tolerance na alkohol stále stoupá (vytváří se mikrosomální alkohol oxidující enzymatický systém v játrech).
  • III. stadium
    je charakteristické změnou kontroly pití (zhoršování kontroly až k její ztrátě). Po požití i malého množství alkoholu nastává snížení autoregulace dalšího požívání alkoholu. Osoba v tomto stadiu je schopna určitou dobu abstinovat, nedokáže však píti s mírou. Amnesie na období intoxikací bývají časté. Takový způsob pití přináší již problémy v různých společenských oblastech, objevují se i zdravotní komplikace. toto stadium je "rozhodné", pacient již není schopen se ze své závislosti na alkoholu sám bez léčení vymanit.
  • IV. stadium
    selhává schopnost alkohol metabolizovat pro postižení jaterního parenchymu. Toto selhávání se projevuje snižováním tolerance na alkohol. Nemocný se opije i po malém množství alkoholu. K intoxikacím dochází v kteroukoli i sebenevhodnější dobu, bývá opilý i několik dní bez vystřízlivění, pije od ranního, těžkého probuzení, upadá tělesně i psychicky. Mívá deprese, objevují se alkoholické psychozy, někdy dochází k sebevraždě. Vždy je patrný defekt intelektových schopností, narušení zejména vyšších emocí, degraduje celá osobnost.

Nejčastější onemocnění při nadměrném chlastání

  • jaterní nemoci
  • nemoci trávicího systému
  • vysoký krevní tlak
  • nemoci periferních nervů, duševní poruchy
  • zvýšený výskyt zhoubných nádorů
delirium tremens
Bývá nejčastější stav závislého na alkoholu. Nemocný se třese, bojí, je dezorientovaný. Má zrakové a pocitové halucinace - např. odhání hmyz, který po něm leze a napadá ho.
korsakovova psychóza
Nemocný ztrácí krátkodobou paměť. Tím pádem je dezorientován místem, časem a situací. Vymyslí si - a svým smyšlenkám věří. Jelikož si nepamatuje, co řekl, jeho výmysly se rychle obměňují.
alkoholická halucinace
Nemocný má sluchové a zrakové halucinace provázené velkou úzkostí.
Pokud se chcete léčit, vyhledejte nejbližší protialkoholovou léčebnu.
Takže snad si vezmete ponaučení z těchto řádků a omezíte chlastání aspoň na polovinu. Není důležitý vožrat se aby byla zábava, umění je zůstat střízlivej aby byla stejná sranda. Kdo chce mít existenční a zdravotní problémy?

penguin

4. června 2007 v 20:18 p!cture$
¨

for my little sister

3. června 2007 v 22:41 p!cture$
tahle je vostrá
BLé-
heh, ségro, kuk
chna,
malilinkýýý
tahle je nějaka nabručená